Proč neudělat z koncertu estrádu?

Norové v Abatonu dokázali, že to jde

Koncert norské partičky Ralph Myerz & The Jack Herren Band sliboval obrovský zážitek. Zvlášť, pokud jste je viděli letos na Love Planet. Chlapci nezklamali a opět předvedli estrádu hodnou cirkusového šapita.

K Abatonu přicházím něco po čtvrt na devět. Pouštět dovnitř se mělo od osmi, ovšem jak už to bývá (je to celkem drsné, ale dá se říct, že jsme si zvykli), dveře se otevírají až o půl deváté. Zevnitř slyším hudbu, někteří lidé se bojí, že Noři začali bez nich. To je alejen Spratek Soundsystem, který hraje na dolní stagei.
Rovnou vybíhám do prvního patra, tady pokládá breakbeatové desky Saku. Pročítám si line-up a nevěřícně kroutím hlavou. Ralph Myerz & The Jack Herren Band mají být vpuštěni až v deset. Do té doby nás budou oblažovat DJové Saku a Kaplick. Zatímco prvně jmenovaný pouští liquidovější "barbie" vinyly, Kaplick se s tím nemaže a z bagu vytahuje celkem tvrdší vypalovačky. Ve společnosti obou pánů večer příjemně ubíhá a návštěvníků neustále přibývá.Zvlášť když se Saku s Kaplickem pustí do b2b setu. Blíží se desátá hodina, někteří přítomnína DJs nelibě pískají. Zvukař se asi zbláznil, protože vypnul hlavní reprobedny a zvuk pouští jen do odposlechů. To je génius, volá ironicky chlapec za mnou. Asi jediný okamžikvečera, kdy se nudím.

Dvacet minut po desáté vbíhají hrdinové večera na pódium. Upocená show může začít. Hned od počátku nás perkusisté Thomas Lonnheim a Tarjei Strom drtí tvrdě zlomenými údery, objemný otec projektu Erlend Sellevold si hraje s mašinkami a dodává skladbám sladké polevy, kterou "chlapci tolik potřebují a dívky milují". A jako na každém koncertu je doprovází i hostující kytarista. Ten se ovšem na pódiu ztrácí úplně stejně jako Vláďa Bár v Tata Bojs. Ovšem pozor, to jen kvůli tomu, že oba dva pracují s velkými šoumeny. S kvalitou hry to nemá nic společného.Proběhnou skladby z debutového A Special Album – ať už legendární "volkswagenovská" Nikita nebo vychytaná Twink Twice s něžnými vokály Christine Sandtorv. Z aktuální desky Your New Best Friends pařím na skladby Dr. Lovemuscle, Vendetta nebo Natasha ´75. Strom opět dokazuje své estrádní umění, všechny přítomné hecuje, skáče a řve. Lonnheim
nezůstává pozadu, ze svých perkusí diriguje obrovský dav pod sebou. A my jim to všechno žerem. Kdysi jsem se zařek´, že nebudu reagovat na výzvy kapely, ať jim tleskáme se zdviženýma rukama. Ale ve čtvrtek jsem musel tohle své blbé předsevzetí zrušit. Ralph Myerz & The Jack Herren Band s vámi udělají nemožné.

Jen mě mrzí, že chlapci neodehráli ani jeden přídavek (ta pauza uprostřed koncertu byla jistě naplánovaná). A že nijak nemění svou show. Prakticky jen kopírovali stejné fráze, které už jsme mohli slyšet na Love Planet. Vidět je poosmé, asi mě začnou nudit. Třicet minut před půlnocí se norské kvarteto nadobro loučí. K návratu je nepřinutí ani šestiminutový potlesk, ani opilý muž, který by rád zahrál za ně, jenže pořadatelé jsou fakt nechápající ignoranti. A tak ho musí usměrňovat až jeho manželka.Ke gramofonům přichází Saku a Kaplick, ovšem většina návštěvníků odchází. Hrají pro hrstku "věrných", kteří by pařili stejně tak na techno či DJe Aldu.

27, říjen, Abaton, Praha, Ralph Myerz & The Jack Herren Band. Tenhle koncert úplně splnil má očekávání. Čtyři mušketýři sice nepřekvapili, ale odvedli standardní výkon, jakých si u nás užíváme poskrovnu. Dokázali, že klubová atmosféra je jedinečná. Energie se tu totiž neodpařuje do vzduchu, jak tomu bývá na open-airech, ale fackuje všechny přítomné přes obličej.

foto: Tomáš Martínek