Brazilská spojka
Acidjazz a funk v Riu
Od ledna do května máme v Brazílii svojí spojku, Dje a žurnalistu Martina Mikuláše. Vybaven foťákem a nahrávacím zařízením se vydal prozkoumat pro Čechy neprobádané území brazilské populární hudby.
Každou neděli kolem půl deváté večer se s ním telefonicky spojuje DJ Maceo v pořadu Grundfunk a společně probírají nové hudební a jiné zážitky. Pravidelně zaznívají i ukázky z široké palety brazilských žánrů a rytmů včetně exklusivních nahrávek pořízených Mikulášem přímo na místě.
Acidjazz a funk v Riu
Acidjazzová vlna z Londýna dorazila v druhé půli devadesátých let i do Rio de Janeira, kde mimojiné opět přivedla k životu kapelu Banda Black Rio . Black Rio je název hnutí reprezentovaného v sedmdesátých letech především černými obyvateli Ria, kteří ve favelách začali míchat sambu s funkem a soulem. Jedním z nich byl i Oberdan Magalhaes, známý saxofonista, který v roce 1976 zformoval kapelu Banda Black Rio. Nahráli celkem tři alba, v roce 1984 však Magalhaes zemřel při autonehodě. Po patnácti letech jeho syn, klávesista, zpěvák a skladatel William Magalhaes pod vlivem kapel jako Incognito a
Brand New Heavies skupinu obnovil. Jejich poslední album vyšlo v roce 2002 i v Evropě pod názvem Rebirth a bylo představeno i v Čechách v pořadu Groove na Evropě 2 (předchůdce Grundfunku) díky distribuci Maximum Underground.
Logicky jsem si nemohl jejich show 11.3.06 v luxusním klubu Estrela da Lapa nechat ujít a vyrazil jsem vyzbrojen svým reportážním minidiskem i tam. Kapela měla ten večer řadu hostů, od MC Marcelo do Gueto po televizní moderátorku a herečku Baby. Parket se zaplnil jako na povel při třetí skladbě, coververzi populární Sarará Criolo od Sandry de Sá. Ovšem jak jsem pochopil v následujících dnech, v sobotu večer se zde nechodí na koncerty do klubů v prvé řadě za muzikou, ale za zábavou.
Kapela hrála řadu coververzí od dalších populárních autorů jako jsou Benjor (dříve Jorge Ben) a Ed Motta a publikum spokojeně tančilo, převážně v párech. Zazněly i největší pecky od Bandy Black Rio, ovšem v albové podobě, bez prostoru pro improvizaci a trochu hudební legrace, kterou jsem od nich očekával. Baby se přišla především ukázat, zpívala místy dost falešně a celý koncert rušilo až do konce vazbení mikrofónu. Zábava vítečná, cool kapela, nic víc.
Byl jsem ovšem pozván do stejného klubu na pondělí, kdy dechová sekce z Bandy Black Rio spolu s perkusistou a jiným basákem, zpěvákem, klávěsákem a bubeníkem předvedla parádní ukázku sambalanco. Sambalanco je žánr, který zde byl populární hlavně v devadesátých letech a mísí sambu s dechovou sekcí a vlivy soulu. Pondělní vystoupení Zamba Soul Combo bylo od začátku mnohem šťavňatější, muzikanti uvolněnější a samba v jejich aranžích mnohem výraznější. Hrají spolu teprve pět měsíců a jejich repertoár tvoří pouze coververze, ovšem v originálním groovy kabátě s jasnými vlivy Jamese Browna, p-funku a soulu. Skupinu dal dohromady DJ Zé Octávio, který po koncertě pokračoval v zábavě na hranici soulu a samby.
Tuto neděli 18.3. si můžete v Grundfunku poslechnout jednu skladbu z koncertu Banda Black Rio a jednu od Zamba Soul Combo a udělat si vlastní obrázek.
text : Martin Mikuláš /Rio De Janerio/